Duben 2017

# 29 Koně

30. dubna 2017 v 9:16 | Snílek |  1000 věcí, které mě dělají šťastnou
Víte, co jsou koně, ne? Pokud to nevíte, tak je to to samé, co jednorožec, akorát bez rohu.
Ke koním jsem vlastně přišla jako slepý k houslím (musím si už konečně někde zjistit, proč že se to takhle říká). Když jsem byla malá, tak jsem na nich jednou nebo dvakrát seděla => byla jsem na ně posazena. A pak se mi vybavuje ještě nějaká rozmazaná vzpomínka. Obecně lze ale říci, že jsem na něm nikdy neseděla a koni mám asi takovýhle vztah - je taková ta věc, co má čtyři nohy, ocas a hřívu. A jezdí na tom indiáni a kovbojové. Jistě, uvědomuju si, že je to všechno mnohem komplexnější, ale lepší než má oblíbená definice: *rozhození rukama* "koně existují".
I přes můj vztah ("koně existují") je mám ráda a vždycky jsem se chtěla na nich naučit jezdit (já jsem jako malé dítě vůbec chtěla dělat tisíc věcí). A v poslední době, kdy jsem se o nich bavila se svou bývalou spolužačkou, která na nich jezdila, obzvlášť. Jestli v mém rodném městě, nebo v jeho okolí jsou nějaké ranče s koňmi, pak o nich nevím. Možná lepší, protože by na to rodiče stejně neměli finance a nejspíš ani čas a samotnou by mě tam rozhodně nepustili, což by mému osmiletému já přišlo mnohem víc smutné, než teď.
Poměrně nedávno se mi ale naskytla příležitost se k nim dostat. Vyčistit, osedlat, i krátce se na něm projet. A bylo to úžasné. Koně jsou úžasná, ušlechtilá a úctyhodná (když už jsem u toho ú) zvířata. A pokud budu mít tu možnost, chtěla bych se k nim někdy zase vrátit. Takový blázen jako již výše zmíněná spolužačka do nich nikdy nebudu, ale přesto to bylo fajn.

Nedá mi, si nevzpomenout na jeden obrázek, který koloval internetem. A když už jsem ve vytahování starých věcí na světlo (ad Měsíc v jináči), samosebou ho musím i zde přiložit.


Počet komentářů: 1

# 28 Dětské náplasti

26. dubna 2017 v 10:15 | Snílek |  1000 věcí, které mě dělají šťastnou
Někomu to může přijít divné, cože dětské náplasti, co to plácá? Ale já je mám opravdu moc ráda. Trochu přijde, jako bych si tím kompenzovala svoje dětství, kdy jsem měla jen ty obyčejný a ošklivý. Jako jo, ono oboje má stejnou funkci, ale přeci jen to vypadá lépe, když je tam medvídek, než ta podivná hnědá (nebo je to tmavě béžovooranžová?). Navíc je to roztomilé a já mám roztomilé věci ráda. Ale i když se mi vždycky líbily, nikdy jsem si je nekoupila. Ani teď kdy už jsem dospělá a není to problém si po ně do té lékárny dojít. Takže mě dost potěšilo, když kamarádku napadlo mi je koupit a dát jako dárek. Nevím, co jí to tak napadlo. Ono samo o sobě, dát někomu náplast je takové divné, ale tohle bylo formou KáPéZetky, která kromě jiného, obsahovala i ony zmíněné náplasti. Stejně mi ale přijde neuvěřitelné, jaký měla odhad, ačkoliv jsme se o tom nikdy nebavily. Tohle je ta sorta drobností, které málo koho napadnou, ale když to dáte správnému člověku tak to ocení.
Přidat komentář

# 27 Sníh v dubnu

23. dubna 2017 v 13:25 | Snílek |  1000 věcí, které mě dělají šťastnou

Jsem jedna z mála, ale mě opravdu nevadí, že v dubnu chumelí. Mám ráda zimu, respektive, mám ráda sníh a všechny ty přidružené pocity k tomu, jako bohorový klid, když se dívám na zasněženou planinu, na které se třpytí slunce. Paprsky odrážející se od zamrzlé hladiny. Pozorování padajících sněhových vloček. Ten zimou provoněný vzduch... Tohle je to, co mám na zimě jako ročním období ráda. Pravda, tu zimu ve své podstatě, kdy se musím navlíct do deseti vrstev a stále mi je zima, už tak ráda nemám, ale aby bylo teplo a zároveň sníh se mi může splnit maximálně tak v pohádce.
Moje ideální představa narozenin je, že by na zemi byly zbytky sněhu a mezi nimi rozverně koukaly pampelišky. To se mi ale nikdy nesplní. Nebo jsem si to aspoň myslela ještě tak dva tři roky zpátky. Jsem totiž jarní dítě. V době, když já mám narozeniny, už od nejposlednějšího sněhu uplyne víc jak měsíc. Normálně všude všechno květe a je jaro jak má být. Což když zároveň si přejete, aby vám na narozeniny chumelilo, no, úplně to nejde dohromady, co myslíte?
Pak se planeta zbláznila a posouvá si roční období. Nejen to zimní, ale všechna. S takou budeme brzy na Vánoce v plavkách a v červenci v kulichu. To je ale taky moc.

Poselství z tohoto článku? Nenadávejte na to, že se počasí zbláznilo a ono sněží v dubnu. Někde mezi vámi se vyskytují i lidé s hloupým toužebným přáním, které se mi nakonec s části tímto splnilo, a mají z toho radost. A není pěkné, když se lidem jejich přání a touhy plní? :-)

Počet komentářů: 1

# 26 Měsíc v jináči

20. dubna 2017 v 22:45 | Snílek |  1000 věcí, které mě dělají šťastnou
Měsíc v jiném světě aneb familiérně Měsíc v jináči je geniální dílo. Teda, aspoň se to takhle inzeruje. Mě osobně se podařilo narazit i na blbější věci. I když asi ne v Harrym Potterovi.

Abych vás uvedla do obrazu. Měsíc v jináči je fanfikce na Harryho Pottera, respektive na Snapea. A je příšerná. Má to hrozný děj, nelogické obraty a spoustu gramatických i pravopisných chyb. Co tomu dodává to správné kouzlo, jsou glosy od dvou mozkomorek. Díky nim je vtipné a čitelné.

Objevila jsem ji díky sestře před moc dávnou dobou, tuším, že v roce 2012. Od té doby jsem si na to několikrát vzpomněla, stejně jako předevčírem. Navíc je to snad i povinný kánon, který by měl každý fanda HP a fanda FF na HP znát, protože se na to kolikrát odkazuje. Nejsem si teda jistá jako moc v téhle době, ale před pár lety moc. A myslím, že to už upadlo v zapomnění, což je škoda, protože jestli mi něco vykouzlí úsměv na rtech, pak je to tohle dílo a ty glosy.

Pokud se chcete pobavit, doporučuju. Přiznávám, že teď jsem přemýšlela, jestli vás mám nechat si to vygooglit, nebo hodit odkaz a tím ušetřit práci, ale budu hodná a dám to sem. Sice to hledání nezabere dlouhou dobu, hned první odkaz co vám to vyplivne to bude, ale lidi jsou celkem líná stvoření, a i já bych to uvítala, kdybych to nemusela hledat.

A nyní si jen užijte čtení. Kliknutí na vlastní nebezpečí.
Přidat komentář