Červenec 2016

Myšlenky nešťastně zamilované

27. července 2016 v 23:16 | Snílek |  zamilované příběhy na entou
On byl ten důvod, proč jsem se těšila do práce. On byl ten důvod, proč jsem vyskočila z postele v 4:45 s radostí, místo toho abych se vyploužila po pátém zazvonění. To brzké vstávání mě zabije... Teda, zabilo by, kdyby! Kdybych se netěšila do práce a na něj. Líbil se mi. Ta jeho vtipná trička mě vykouzlila úsměv každé ráno. Teda, nejen ta. I on. To když jsem ho viděla oknem kanceláře, kolem které jsme každé ráno procházeli do šatny. Hned to bylo lepší. I když jsem neměla jistotu, že ho uvidím. Ne vždy pracoval od... Od kolika vlastně? Když jsem kolem šesté procházela, už tak byl. Někdy docházel kolem osmé. Někdy nepřišel vůbec, protože měl volno, dovolenou, moc hodin? Nevím. Prostě tam někdy byl a někdy, většinou pátky už ne. No, není se čemu divit, když chodil od pondělí do pátku. Já měla směny jen od středy do pátku. Přiznávám, že i hlavně kvůli němu jsem brala přesčasy. Ty teda i kvůli penězům. Ono si jako pracovník na lince člověk moc nevydělá. Kolem desítky měsíčně. Nebo teda aspoň u nás. Je to docela ironie, když ve fabrice vedle měli 20 tis. hrubého.Zase odbočuju. To se mi stává často. Nad něčím se zamyslím a pokračuju v myšlence, aniž bych si vzpomínala na začátek.
Byl to jeden z prvních lidí, kterých jsem si tam všimla. Byl tam teda ještě jeden, ale to nevyšlo. A momentálně ani netuším, jestli tam chodí, nebo ne. Ráno v autobuse se už nepotkáváme, ale zase je fakt, že jsem ho posledně viděla s někým jiným. Je dost možné, že ho jen přeřadili jinam. Nebo se přeřadit nechal.
Nemůžu si pomoct, ale vždycky si potřebuju najít nějakou platonickou lásku. Díky ní se do práce víc těším. Mám o kom skládat příběhy a snít. I když vím, že z toho nic nebude. A ani by nemělo být. V mých snech se nechová jako on, ale jako někdo, koho si stvořím a dosadím do rovnice.
On je ale jiný.