První kroky v knihkupectví - obrácená role

12. listopadu 2014 v 13:15 | Snílek |  plky, pindy, bláboly, úvahy na druhou
Tákže, konečně se mi podařilo získat mojí vysněnou brigádu. Já, milovník knížek, jsem od minulého týdne zaměstnancem v knihkupectví. Nechci ho jmenovat, kdyby náhodou do budoucna nastaly nějaké problémy, tak to bude prostě jen K. A zatím jsem úplně nadšená. Pravda, můj entusiasmus nejspíš pramení z toho, že jsem získala jedno z vysněných povolání a jednak proto, že jsem tam zatím byla jen 2x.

Pokusím se vám trochu přiblížit, jak to vypadá na té druhé straně. Doposud jsem totiž knihkupectví vnímala jen jako zákazník.

Oproti předchozí brigádě začínám v příjemných 8 hodin ráno (přestože rána nesnáším, měla by se zakázat' Budete protestovat se mnou?). Na druhou stranu, je to na celý den, a být v práci 12 hodin, je docela fuška. Zvláště, když jste neustále na nohou. Sednete si jen ve chvíli, kdy máte svačinu. Na krámě, za kasou, buď stojíte, nebo chodíte, nic mezi není. Případně teda se ještě válíte po zemi, abyste uklidili zboží někam nízko a někam dozadu.

Práce se skládá ze dvou částí. Více méně.



1. "Práce za kasou."
Jste za kasou a prodáváte. Pípáte knížky, přebíráte hotovost, vracíte a tak podobně, to si jistě dokážete dobře představit. Rozhodla jsem se, že to další taky zařadím do práce za kasou, čistě proto, že se to taky dělá pomocí počítače. Nevím, jak to funguje v jiných knihkupectvích, abych pravdu řekla, už dlouho jsem nenavštívila jiné než Levné knihy. A tam to funguje stejně. Pípnete knížku, objeví se to na monitoru, cena, kolik dal zákazník, kolik vrátím - to všechno funguje skrze počítač. Trochu jako ty samo-kasy v Tescu, tak je všechno na monitoru.
K má samozřejmě nějaký svůj program, díky kterému to všechno funguje. A v tom samém programu se pak musí najít různé štítky, tj. něco jako varování (nevhodné pro děti mladší 3 let), nebo třeba cena na knížku. To musíte upravit, aby velikost odpovídala požadované věci (neprodávají se u nás jen knížky, ale i různé serepetičky). To následně vystřihnout a nalepit. Někdy to je pohodička, ale občas je to zatraceně mravenčí práce.

2. "Cestování krámem a to okolo."
Proč? Protože přitom nachodíte kilometrů. Ty jo, schválně si tam někdy vezmu krokoměr :D Chodíte po krámu, rovnáte rozházené knížky, radíte lidem, doplňujete, když někde něco chybí. Což opravdu nechybí. Momentálně se moje K potýká s nedostatkem prostoru. Pořád něco chodí. Jenže sklad je plnej, a příruční skladnítka taky. Těmi myslím volná místa pod stolkem, na kterém jsou vystavení knihy. Nechápejte to špatně, ono k tomu jsou určená, jenže je toho moc. Knížky (a serepetky) se neprodávají, tak jak by se potřebovalo. Takže nám přijde paleta až tři knížek a serepetek a... Dejte si to kam chcete. Navíc platí pravidlo, že nově přišlé zboží se musí vystavit. To znamená schovat něco, co tam bylo a nahradit novým. Kam to máte schovat, to se vás už nikdo neptá. Respektive, ti co zboží posílají, se vás neptají.
"A to okolo":
- druhou část "zbytečně otravných věcí" řadím sem. První byly štítky. Druhé jest - nalepování ceny na sajrajty. Znáte takové ty maličké cedulky-lepítka - bývají v těch starých samoobsluhách, nebo taky se dost často používají na zavařené sklenice, aby se na ně napsalo datum, nepamatuju si, jak se to nazývá oficiálně, pardon.Tak to si u pokladny zjistíte cenu, ale jinak stojíte na krámě a oceňujete. CD, hrníčky, svíčky, diáře, kalendáře, pokladničku prasátko, na co si jen vzpomenete. Krom knížek, ty mají cedulky z prvního bodu.
Občas nastává i takový problém, že kasa čárový kód nebere a potom se musí vzít jiný kód, který mu je přidělený a olepit i tím. Je to v pohodě, pokud to neděláte tři hodiny s polonefunkčním oceňovačem.

3. "Jééé, přišlo zboží."
Nakonec jsem se to rozhodla dát do třetího bodu. Když vám přijde zboží, tak ho musíte navozit do krámu, knihy rozdělit podle názvu, krabice klidně na jednu hromadu. Vzít si dodávkový list a všechno zboží spočítat jestli sedí. (Máme 20 knih o majácích? Okáá. Máme 4 červené velké svíčky? Jasnééé. Atd.)
Pokud přišlo včas, vracíte se k výše zmíněným bodům. Pakliže přijde hodinku před zavíračkou, zkontroluje se jen dodávka a zbytek (ceněníííí, rovnánííí,) se dělá ráno.

4. "Uf, konečně domů."
Doufám, že nikdo nemáte ty zkreslené představy, že padne osmá, hodina zavíračky, my se sbalíme a razíme domů. To opravdu ne :-) Nejdříve se musí spočítat tržba (minimálně dvě osoby). Zkontrolovat, zda to sedí. Ponechat v kase nějaké drobné (základ). A zbytek odnést do banky. Samozřejmě spočítaný, s přesně vypsanými částkami a počtem (2x 2000 - 4000; 6x 1000 - 6000; atd. chápeme, ne?).
Taky trošku poklidit, je-li tam bordel. Teď to naštěstí ještě není, ale jak to bude vypadat v zimě, se trochu děsím. Jak mám ráda sníh, skoro doufám, že bude zima vypadat jako podzim, nebo spíš jaro - sucho.


Nakonec to mělo částí víc, než jsem původně plánovala :-) Snad jsem vám tím přiblížila dostatečně práci v knihkupectví. Pokud bude následovat nějaké další problémy, nebo suprovinky, určitě vás zpravím.
Ještě jednu věc bych neměla zapomenout. Mám super vedoucí. Nekřičí na mě, když vypadám zmateně, ani když se po třetí zeptám, jakže mám udělat tenhle štítek, přestože jsem ho dělala před chvílí. Stejně jako nepředpokládají, že já ty knížky prostě někam umístím a zbytek asi začaruju do mimoreality, odkud budou kdykoliv k dispozici. Samy jsou docela nešťastné z toho množství knížek a nečekají tak zázraky. Což spousta vedoucích dělá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 5. prosince 2014 v 21:08 | Reagovat

Super článek :) Knihkupectví miluju... ale víc knihovny, protože tam nenechám tolik peněz a beru víc čtiva :D

2 Snílek Snílek | E-mail | Web | 5. prosince 2014 v 22:03 | Reagovat

[1]: děkuju :-) mám to podobně :D teda do té doby, než jsem náhodou narazila na Levné knihy :D ještě asi rok zpátky jsem netušila, že něco takového existuje a teď jsem pravidelnou zákaznicí :D Ono je docela rozdíl si koupit knížku za 300 nebo si za 300 těch knížek koupit 7 :D

3 Chriss Farro Chriss Farro | Web | 14. prosince 2014 v 22:42 | Reagovat

Zajímavé a o tolik jiné, než práce v kavárně. Chvíli jsem dělala dobrovolníka ve školní knihovně a řeknu ti, nejvíc mě štvalo zařazovat knížky podle autora. :-D kor, když byl pak titulek napsaný azbukou. :-D Jinak asi parádní práce, krom těch 12 hodin, to mi stačí tak jednou za léto.

4 Sim Sim | Web | 16. ledna 2015 v 17:32 | Reagovat

Celkom som uvažovala o tom že brigáda v kníhkupectve by ma bavila, ale po tomto článku už o tom asi pochybujem :D Asi ostanem zákazníčkou :D

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 8. února 2015 v 20:17 | Reagovat

Já knihkupectví navštěvuji jen jako zákazník a přiznám se, že klasická nemám moc v oblibě. Vlastně tam chodím se seznamem v ruce jako do samoobsluhy. Zato jsem si doslova zamilovala Levné knihy a to nejen cenami. Zrovna v pátek jsem tam sehnala sérii Mikuláše od Goscinyho (teď nevím, jak se to píše, francouzská jména nejsou mojí silnou stránkou) a za opravdu slušnou cenu nádherný knížky :-D
Ale chápu, že pro tamní zaměstnance to musí být makačka (tam kam chodím je docela dost knížek jako nikdy, dokonce i v pár pootevřených místnostech, kam se zákazníci nedostanou :-D )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama