# 7 Semináře

6. srpna 2013 v 18:48 | Snílek

Jak jsem říkala v minulém bodě, cvičení není úplně můj kamarád. Tak je docela šílené jezdit na nějaké víkendové cvičení, které trvá cca 5 - 6 hodin za den. Teda, během dne jsou asi dvě desetiminutové přestávky. A naši mistři nás nenechají jen tak chodit dokola. Šílené, ale přesto super.
I když, co bych nalhávala. Cvičení a nové vědomosti ohledně mého bojového sportu jsou většinou až ke konci důvodů, proč tam jedu. Ne, ne, kdepak. Je to kvůli těm lidem. Zábavě. Pokecání s lidma, se kterýma se jinak nepotkám. To jak se pošťuchujeme a bavíme. Rýpeme do sebe v přátelském duchu. Zajímalo by mě, proč to má na těch seminářích takové větší kouklo než normálně. Možná proto, že na semináři je na to méně času, nebo snad proto, že se nepotkáváme každý den, nevím.
Není to však jen o tom, jak se bavíme po skončení dne (v hospodě). I během dne, kdy potíme krev a slzy. Naši mistři nás dokáží úžasně motivovat, že i kdyby nechtěl, tak se prostě musí snažit. A další víkend, kdy předvedeme staronově získané dovednosti v praxi a třeba se i dočkáme pochvaly nejhlavnějšího mistra. To je tak příjemný pocit, že stojí za to snažit se a já z něj žiju ještě týden. A když jste dobří, podaří se vám zabodovat a vy vyhrajete diplom, všichni vám gratulují, máte fotku na stránkách. To je takový dobrý pocit. Máte dojem, že něco umíte, že všechno dokážete.
Taky když musíte soudit, nebo pracovat na protokolu a hlídat, kdo nastupuje, jak se boduje a další věci a někdo další vaši práci ocení. I když je to "béčkovej" člověk, to ocenění stojí za to. Navíc se takhle naučíte lepší orientaci v situaci a přehledu a pozornosti. A to všechno jen díky seminářům.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama